-narozen 28.3.1592 Nivnice, + 15.11.1670
-biskup jednoty bratrské, pedagog, vědec a spisovatel
Komenského jako „učitele národů“ zná snad každý Čech a kulturní svět. Některé spisy tohoto velkého zakladatele pedagogiky byly a jsou vydávány i daleko za hranicemi naší země včetně Latinské Ameriky, Japonska a Austrálie. Jeho učebnice latiny Svět v obrazech a Brána jazyků otevřená byly ve své době pedagogickým hitem a patřily mezi nejrozšířenější knihy na světě.
Komenský byl i velký spisovatel a většina Čechů zná alespoň podle názvu jeho nejslavnější česky psané dílo Labyrint světa a ráj srdce.
Pro Čechy představuje Komenský prototyp vlastence, který vroucně miloval svůj národ, hluboce prožíval jeho utrpení po Bílé hoře, pracoval ze všech sil pro jeho dobro a přes mnohá zklamání a pocity beznaděje věřil, že nakonec zvítězí. Často jsou citována jeho prorocká slova: „Věřímť i já Bohu, že po přijetí vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se opět navrátí, ó lide český.“
Jako poslední biskup jednoty bratrské pečoval o ni do posledního dechu. Sám člověk hluboce zbožný, ale zároveň tolerantní, usiloval o sblížení církví a porozumění mezi nimi.
Jako myslitel přesáhl Komenský svou dobu a má co říci dnešnímu člověku. Ač svými lidskými osudy a těžce prožívanou národní bolestí byl postavou spíše tragickou, jeho dílo a myšlení byly přímo symbolem touhy po lepším světě a člověku, po všeobecné harmonii, životě v míru, bez válečných katastrof. Jeho slova „Pušek se má užití proti šelmám, kdežto z děl by se měly slévat zvony nebo hudební nástroje“ zní i dnes aktuálně. Jeho humanismus, tolerance, úcta k vědění, láska k pravdě a víra v pokrok a spravedlnost představují hodnoty dodnes živé.
O životě a díle J.A.Komenského existuje dnes již celý vědní obor- komeniologie. Jen seznam knižních publikací s touto tématikou za léta 1945-82 přesahuje sto stran.
Podle vlastního životopisu se narodil v Nivnici na jižní Moravě. Dětství prožil v Uherském Brodě, ale záhy(asi v roce 1604)osiřel a žil léta u své tety ve Strážnici. V letech 1608-11 navštěvoval bratrskou školu v Přerově. Poté studoval teologii v Herbornu a Heidelbergu. Roku 1616 byl vysvěcen na kněze a v roce 1618 se ujal řízení bratrského sboru ve Fulneku. Zde ho také zastihla porážka českého stavovského povstání, k němuž a jeho představitelům choval sympatie a úctu. Záhy po Bílé hoře se musel jako bratrský kněz skrývat. Nejčastěji býval na brandýském panství Karla staršího ze Žerotína.
V době těchto tragických událostí ho postihlo i osobní neštěstí, zemřela mu žena a dvě děti. V této těžké situaci napsal na sklonku roku 1623 Labyrint světa a ráj srdce, v němž podal nemilosrdnou kritiku současné společnosti a všech jejích nešvarů, aby jediný útulek před všemi nepravostmi našel ve vlastním nitru. Za tajného pobytu v Čechách napsal ještě několik „úspěšných“ spisů a pořídil mj. mapu Moravy. Začal se též zabývat otázkami výuky a výchovy. Výsledkem této práce byl náčrt české Didaktiky.
V roce 1628 opustil definitivně vlast a odešel do exilu do polského Lešna, do jednoho ze středisek českých exulantů. V Lešně žil s několikerým přerušením do roku 1656. Působil tam jako učitel, později jako rektor bratrského gymnázia a jako sekretář a archivář a od roku 1648 jako biskup jednoty bratrské. Učil, staral se o jednotu bratrskou a přitom napsal řadu pedagogických děl. Ve Velké didaktice (Didactica magna) vypracoval ucelený systém školské soustavy.
Někdy ve třicátých letech
28. prosinec 2012
3 972×
554 slov
