Jiří Voskovec

Jiří Voskovec (vlastním jménem Jiří Wachsmann), český herec, komik, dramatik, režisér a překladatel, v období mezi dvěma světovými válkami nejbližší spolupracovník J. Wericha, se narodil 19. června 1905 v Sázavě - Budech. Dědeček Jiřího Voskovce byl významný malíř Soběslav Hippolyt Pinkas. Mladý Voskovec studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde se také poprvé setkal a spřátelil s Janem Werichem. Po získání stipendia, v roce 1921, pokračoval ve svých studiích na lyceu ve francouzském Dijonu. Po návratu do vlasti začíná v roce 1924 studovat na pražské Univerzitě Karlově práva a filozofii, kde se opět potkává s Werichem, který zde rovněž studoval práva. Ani jeden však studia nedokončil a už od roku 1927 se oba začali profesionálně věnovat divadlu. Voskovcům zájem o avantgardní umění jej přivádí do řad spolku Devětsil, kde přispívá k formování základních myšlenek poetismu. Později byl z Devětsilu vyloučen. Ještě dříve než se stal komikem, uplatnil se jako filmový milovník. Hrál však většinou pod pseudonymem Petr Dolan, například lehkovážného Ríšu v němém, ještě černobílém filmu, podle románu Viléma Mrštíka Pohádka máje

V roce 1927 Jiří Voskovec společně s Werichem píše divadelní představení Vest Pocket Revue.Byla to hra založená na jazykové a situační a do značné míry na herecké improvizaci. Tedy jakési pásmo jevištních scének, písní a dialogů. A tak na jaře 1927 skupina študáků pod hlavičkou Spolku studujících na francouzském gymnáziu v Dijonu, v rámci československo – francouzské kulturní družby, sehrála nevázanou radovánku pod názvem Vest Pocket Revue. Ředitel Háša toto představení pak obratně převedl na scénu Osvobozeného divadla, to bylo experimentální avantgardní scénou divadelní sekce Devětsilu. Jejich úspěch ve hře pak vede k tomu, že oba přerušili svá vysokoškolská studia a začali se zcela věnovat divadelní práci. Právě v pražském Osvobozeném divadle vytvořili, od roku 1929 pak ještě s Jaroslavem Ježkem, originální autorský kolektiv, který dal v následujících deseti letech vzniknout mnoha slavným divadelním hrám. Od přímo amatérských začátků a nezávazného, i když skvělého študáckého humoru, se dostali k bojovné společenské kritice, a tak se nesmazatelně vepsali do dějin českého divadla. V + W začínají hrou Caesar, ale zhruba od roku 1932 se Voskovcova a Werichova tvorba začíná ubírat směrem k sociální a politické satiře. Autoři reagují na společenskou a politickou situaci u nás i tehdejší Evropy, zejména na hrozící nebezpečí fašismu. Nejznámější z toho období jsou hry – Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora a Pěst na oko. Kvůli hře Kat a blázen bylo Osvobozené divadlo krátce uzavřeno a tak vystupovali v náhradních prostorách jako tzv. Spoutané divadlo. V meziválečném období se Voskovec s Werichem věnovali i filmové práci. Jejich debutem z roku 1931 byla hudební komedie s písničkami Pudr a benzín, pak následovaly filmy Peníze nebo život, Hej rup! a nakonec v roce 1937 film Svět patří nám. Po Mnichovské dohodě byla Osvobozenému divadlu odňata divadelní koncese a 9. listopadu 1938 bylo jejich divadlo nakonec zavřeno. Voskovec společně s Werichem a Ježkem odcházejí do emigrace do USA, kde pak zůstávají až do konce druhé světové války. Jaroslav Ježek ve Spojených státech v roce 1942 zemřel. V té době cestují Voskovec s Werichem se svými hrami po amerických městech, pracují od roku 1942 také pro Americký úřad pro válečné informace a nakonec v roce 1945 pak dvojice V+W debutuje dokonce i na proslulé Broadwayi.

Po skončení války zůstává Voskovec ještě nějaký čas ve Spojených státech, kde se věnuje režijní a rozhlasové práci, domů do vlasti se vrací až v roce 1946. Po svém návratu se oba pokouší o obnovení Osvobozeného divadla a věnují se divadelní režii. Uvedli hru Pěst na oko a svojí adaptaci muzikálu Divotvorný hrnec.Po únoru 1948 už ale bylo oběma jasné, že na tvorbu Osvobozeného divadla nebudou moci navázat. Cesty přátel Voskovce a Wericha se rozcházejí a Voskovec odjíždí do Paříže, kde 2 roky působil jako kulturní zástupce Unesco. V roce 1950 pak odchází do emigrace do USA. Jiří Voskovec se v USA uplatňuje jako divadelní, filmový a televizní herec (např. Dvanáct rozhněvaných mužů, Byl jsem obžalován, Deník Anny Frankové, Hamlet,…), významná je i jeho role divadelního režiséra. V té době hraje už jako americký herec - George Voskovek. Jiří Voskovec umírá 1. července roku 1981 v Pear Blison v Kalifornii. Do Prahy se tak už nikdy nepodíval.