Josef Kajetán Tyl

Život

Narodil se v Kutné Hoře 4. února 1808 jako syn vysloužilého vojenského hudebníka (později ševce) Jiřího Tylla. Studoval na hradeckém gymnáziu a profesorem mu byl Václav Kliment Klicpera, který v něm vzbudil lásku k divadlu a právě ta ho odvedla ze studií na Filosofické fakultě v Praze. Roku 1829 ze školy odešel a začal se věnovat kočovnickému divadlu. Po dvou letech zklamán společností ho opustil a vstoupil do služeb vojenské správy jako furýr = pomocný účetní ve vojenském zásobování . Přesto se nadále věnoval divadlu a zároveň i spisovatelské činnosti. Řídil vedlejší scénu Stavovského divadla, působil jako novinář, ale po porážce revoluce musel odjet z Prahy. Znovu se připojil ke kočovné společnosti, se kterou přijel do Plzně, kde zchvácen nemocí 11. července 1856 zemřel a je tam pochován.

Jeho soukromý život byl neméně zajímavý. Po deseti letech odkládání se přiženil do rodiny Forcheimových. Za manželku si vzal Magdalenu, která mu porodila jedno mrtvé dítě. Žili společně ještě s Magdaleninou o 21 let mladší sestrou Annou, s kterou měl Tyl sedm dětí a která se stala jeho celoživotní „rajskou“ láskou.

Dílo

Těžiště Tylovy tvorby je v jeho divadelních hrách, které lze podle námětu rozdělit na tři skupiny :
- Dramatické báchorky
- Historické hry
- Dramata ze současnosti

Dramatické báchorky – prolíná se v nich komika lidových postav a romantičnost nadpřirozených jevů. Př. : Strakonický dudák , Jiříkovo vidění, Lesní panna

Historické hry – Př. : Krvavý soud aneb kutnohorští havíři , Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova a bitva u Sudoměřic, Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové (shakespearovské drama)

Dramata ze současnosti - nejcennější složka, autor v nich viděl společenskovýchovný prostředek; dotýkají se ožehavých otázek národního charakteru a společnosti. Hry mají smírný konec anebo obsahují sociální kritiku. Př. : Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera, Tvrdohlavá žena, Fidlovačka

J.K.Tyl psal také prózu. Nejznámější jsou povídky: Rozina Rurhardová a Dekret kutnohorský, Rozervanec a Poslední Čech (za toto dílo dostal cenu Matice české,ale zároveň se potkal s tvrdou kritikou Karla Havlíčka Borovského).Zaujímal také významné místo v oblasti novin. Byl redaktorem časopisu Květy (literární zaměření), populárně-naučného Vlastimila a lidovýchovného Pražského posla.

Význam

Národní buditel, který celý svůj život podřídil službě českému národu. Stal se zakladatelem realistické tradice dramatu a povídky. Byl významným novinářem.