Karel Čapek

Pokud dýši, budu tak říkajíc s pěnou u úst protestovat proti všemu, co by brutálně hazardovalo s lidskými životy, právy a svobody “.

Autorem tohoto úryvku není nikdo jiný než představitel demokraticky a humanisticky orientované prózy Karel Čapek. Ve 30. letech se stal jedním z předních obhájců demokratických svobod proti rozpínajícímu sefašismu.
Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře. Jeho matkaměla umělecké sklony, sestra Helena byla spisovatelka a bratr Josef se uplatnil jako malíř. Čapek studoval v Hradci Králové, Brně, Praze, ale také ve Francii a Něměcku. Vystudoval filosofickou fakultu. Hodně cestoval.
Navázal blízský vztah s prezidentem Masarykem a pořádal s ním pravidelné kulturně-literární schůzky. Rok byl vychovatelem syna hraběte Lažanského. Pracoval v akademické knihovně, ve Vinohradském divadle jako dramaturg a režiser a od roku 1921 až do své smrti jako redaktor v Lidových novinách. Varoval před blížícím se nebezpečí fašismu, což vyvolalo medialíní kampaň proti němu. V této době často opouštěl Prahu a hledal klid na své chalupě ve Strži. Zde silně prochladl a v roce 1938 umírá v Praze na zápal plic.
Napsal díla, jimiž se snažil vyzbrojit českého člověka pro nastávající boj, neváhal volat do boje protisystému ohrožujícímu lidskost. Nebyly to radostné doby tenkrát před Mnichovem. Zostřující se mezinárodní situace už tehdy výrazně rýsovala hranice třídně rozděleného světa i v naší zemi. Proto demokrat Čapek neváhalvolat do boje proti systému ohrožujícímu lidskost. Jedním z těchto politicky naléhavých děl je Válka s mloky.
Mloci tu symbolizují moderního člověka, který uprostřed technické civilizace žije zmechanizovaným životema přestává být osobností. I když hlavní kritika je zaměřena proti fašismu, je román i satirou na kapitalistickouspolečnost, na buržoazní politiku a na problém zneužití vědy. Motiv boje proti fašismu přináší i Čapkova Bílánemoc, která ukazuje na nebezpečí diktatury davových vášní a na to, že sebeušlechtilejší jedinec je slabý protiorganizovanému násilí. Nejvýraznější reakcí na Hitlerovo ohrožení Československa je drama Matka. V dalšíchdílech oslavuje Čapek kladné charakterové vlastnosti hrdinů jako je obětavost a odpovědnost za celek v těžkýchnárodních chvílích.
Karel Čapek psal i románové a dramatické utopie. Ve všech jde o nějaký převratný vynález a jeho neblahé důsledky pro lidstvo. Čapek si uvědomuje a varuje, že technický pokrok jde rychleji kupředu než vývoj lidskémorálky. Z jeho tvorby cítíme úzkost ze zmechanizovaného života a zároveň očekávání nějakého východiska, spásy. Pochybuje o schopnosti člověka poznat beze zbytku objektivní skutečnost – pravdu a je přesvědčen, že jetolik pravd, z kolika hledisek na skutečnost nazíráme.
Čapek nevěřil, že osvobození člověka od práce může být pro něj blahodárné. Člověk musí podle Čapkapracovat, a proto viděl v robotech nepřítele lidstva. Tak je tomu i v dramatu R.U.R., kde se ředitel závodů na výrobu robotů domnívá, že až roboti plně nahradí lidskou sílu, nastane ráj na zemi. Čapek však ústy stavitele Alquista pochybuje o tom, že člověk zbavený povinnosti se bude skutečně zdokonalovat, spíše se dá na cestu zahálky.
Roboti= představitelé nemyslícího daru, který se dal do pohybu a drtí vše, co mu stojí v cestě, vybijí nakonec veškerou populaci až na stavitele Alquista, který má obnovit recept na výrobu robotů. Naštěstí se ve dvou robotech, kterým dal projektant větší dávky citu, probudí láska, stávají se lidmi a zachrání tak celé lidstvo. Začíná se znovuod toho nejzákladnějšího – od citu lásky, který podle Čapka technická civilizace v člověku ubíjí.
Čapkovo dílo předešlo svou dobu. Nutí člověka k zamyšení a varuje před nesmyslností válek, před zmechanizovaným světem a před potlačením lidských citů. Z jeho příkladu boje za lidské hodnoty si musíme vzítpříklad všichni.