(1825 – 1856)
Výraznou postavou rodící se české liberální politiky ve 40. a na počátku 50.let byl novinář a poslanec říšského sněmu Karel Havlíček Borovský. Žil v Borové u Německého Brodu. Studoval na gymnázium-kněžský seminář kde se původně měl stát knězem, ale odtud byl vyloučen a nedostudoval ho, tak odjel do Ruska kde se stává vychovatelem.Důkladně se seznámil s ruskou životní realitou a vystřízlivěl ze svého předchozího obdivu k Rusku. Po návratu do Čech pracuje jako novinář, zřídil Pražské noviny a stejně jako v Národních novinách, které založil za revoluce v dubnu r.1848 se věnoval politické osvětě. Šíří v nich liberalizmus, austroslavizmus, r. 1849 mu byl dán úřední zákaz vydávání Národních novin, později byl vypovězen z Prahy. Po červnových bouřích byl zatčen a posléze propuštěn. Stal se poslancem a účastnil se zasedání říšské rady ve Vídni a Kroměříži. Vždy se, ale cítil více novinářem než politikem. Borovský neslevil ze svých literárních, národnostních, ale také proti církevních stanovisek ani po porážce revoluce v době postupného přechodu k opětovnému absolutismu a umlčování opozičních sil. Po zastavení velmi vlivných Národních novin odešel do Kutné Hory a založil týdeník Slovan (Kutnohorské epištoly – proti-církevní články)
, jehož vydávání musel na nátlak vlády také zastavit. Protože se ho porevolučním režimu nepodařilo umlčet legální cestou, byl tajně v prosinci r. 1851 zatčen a odvezen do tyrolského Brixenu mimo dosah svých čtenářů. Zde žil 3 roky a vytvořil svá vrcholná básnická díla Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra, Král Lávra. Po návratu z vyhnanství brzy zemřel, r. 1856 měl pohřeb; zemřel na tuberkulózu.
(Kutnohorské epištoly – proti-církevní články)
28. prosinec 2012
7 680×
262 slov
