Karel IV., císař římský a král český

Karel IV. císař římský a král český. Od článku Tobolkova rozrostla se podstatnou měrou literatura o době a panování [Karel IV., císař římský a král český]-a IV., i vydány velmi cenné prameny. Na prvém místě vzpomenouti sluší velké edice listin archivu čes. koruny, kterou zahájil V. Hrubý druhým dílem publikace Archivum coronae regni Bohemiae 1928, zahrnující v sobě listiny od nastoupení [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. na trůn 1346 až do jeho korunovace r. 1355. Neméně důležitým zdrojem poznání doby [Karel IV., císař římský a král český]-ovy je vydání Regest z let 1355 až 1363, jehož se ujal B. Mendl, navazuje přímo na Fmlerova Regesta diplomatica nec non epistolaria, Bohemiae et Moraviae (pars VI., fasc. I. 1928, fasc. II. 1930). K círk. politice [Karel IV., císař římský a král český]-ově přinášejí cenný materiál Monumenta Bohemiae Vaticana res gestas bohemicas illustrantia (I. díl, vydaný L. Klicmanem r. 1903 zahrnuje období Klimenta VI. (1342-52), II. díl, vydaný J. B. Novákem r. 1907 pak zaujímá léta pontifikátu Innocence VI. (1352-62). Ve veliké edici něm Monumenta Germaniae historica vydán Salomonem a Zeumerem 8. sv. oddělení Constitutiones et acta publica, týkající se vlády [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. Zlatou bullu [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. z r. 1356 otiskl r. 1908 Zeumer (Die goldene Bulle Karls IV.). Neznámý dosud zlomek register [Karel IV., císař římský a král český]-a IV., chovaný ve státním archivu výmarském zjistil a otiskl B. Mendl o názvu Výmarský zlomek register Karlových 1930. Závěť [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. z 18. říj. 1377, z doby po narození syna Jindřicha, jejíž text je chován v Bruselu, otiskl Fr. Quicke Un testament inédit de l’empereur Ch. IV. 1927. Spor o autorství „knížecího zrcadla” mezi S. Steinherzem, který je připisoval Karlovi (Ein Fürstenspiegel Karls IV., r. 1928, Zum Fürstenspiegel Karls IV. v Mitt. des Ver. f. d. Gesch. d. Deutschen in Böhmen r. LXV., 1929) a J. B. Novákem, jenž v něm spatřoval pouhá soudobá cvič. slohová (Steinherzovo Zrcadlo kníž. [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. v ČČH r. XXXI., 1925) se skončil nepochybně ve prospěch Novákův. Z celkových zpracování doby [Karel IV., císař římský a král český]-ovy dlužno vzpomenouti pečlivého a důkladného vylíčení vlády [Karel IV., císař římský a král český]-ovy z pera J. V. Šimáka v III. díle Kroniky čsl. 1925. V menší studii Kdy upadl [Karel IV., císař římský a král český] IV. v nemilost otcovu (ČČH 1926), ukázal Šimák přesvědčivě, že roztržka synova s otcem se vyvrcholila r. 1337. Poměrně hojně pozornosti věnováno v literatuře vztahům [Karel IV., císař římský a král český]-ovým k okolním zemím a státům. Poměru čes.-fr. v té době si všímá B. Mendl v článku Vyjednávání o česko-francouzský spolek 1355 (v Novotného sborníku r. 1929) a spolu s belg. historikem Quickem ve společné studii Les relations politiques entre l’empereur et le roi de France de 1355 à 1356 (v VIII. ročníku Revue Belge de Phil. et d’Histoire). Angl. politikou [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. se zabýval Salomon Zur Geschichte der englischen Politik Karls IV. (1911). Vztahy [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. k Italii a jeho politika vůči kurii byly předmětem četných statí a rozprav. Z nich sluší uvésti studii Kernovu Karls IV. Kaiserlager vor Rom 1911, Kosanovu O posledních čtyřech papežích avignonských a jejich stycích s [Karel IV., císař římský a král český]-em IV. (v IX. roč. Sborníku hist. kroužku) a Schefflerovu Karl IV. und Innocenz VI. 1912. Nověji se podrobně obíral it. politikou [Karel IV., císař římský a král český]-ovou G. Pirchan v díle Italien und Karl IV. in der Zeit seiner zweiten Romfahrt 1930, která otázku tu vyčerpává snad nejdůkladněji. O vztazích [Karel IV., císař římský a král český]-a IV. k záp. pomezí říše se častěji (od r. 1930) zabývala v různých něm. čas. hist. Lotte Hüttebräukerová. Mocenskou politikou [Karel IV., císař římský a král český]-ovou kromě starší studie Grotefendovy Erwerbungspolitik Karls IV. 1910 se zejména obíral H. Reincke ve výstižné studii Machtpolitik und Weltwirtschaftspläne Kaiser Karls IV. 1925, i v díle Karl IV. und die deutsche Hansa (1931 v Lübecku).