Konrád Henlein

(6.5.1898 - 10.5.1945)
Konrád Henlein patří svým významem, ač pro český národ i nadále zůstane jedním z těch nechvalně známých politiků, mezi důležité činitele éry tzv. 1.republiky. Tento učitel z Aše se propracoval v průběhu dvacátých a třicátých let až na místo předního propagátora idejí německého nacismu v českých zemích. Začínal jako pouhý cvičitel a funkcionář lokálního významu v sudetoněmeckém tělovýchovném hnutí v českém pohraničí. A právě tehdy se projevila jeho politická orientace, jež byla silně podbarvena vyhraněným nacionalistickým cítěním. Propagace německého nacionalismu brzy přinesla své ovoce. Konrad Henlein se záhy objevil jako vynikající řečník, jenž se soustřeďoval na problémy "malých" lidí. Tak se začala pomalu ale jistě odvíjet jeho politická kariéra. Jeho projevy plné populismu a demagogie si brzy našly posluchače především mezi mládeží a později, na přelomu 20. a 30.let i mezi tisíci nezaměstnaných anebo postižených hospodářskou krizí v celém severozápadním pohraničí ČSR. Tato oblast, osídlená v drtivé většině právě obyvatelstvem německé národnosti, se tak stala brzy zázemím pro iredintistickou činnost proti československé vládě. Pro K.Henleina byl možná jeho úspěch překvapivý, avšak rozhodně neusnul na vavřínech a dokázal svého vlivu dokonale využít. 1.10.1933 založil vlastní politickou stranu pod názvem Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta) a ta byla 30.4.1935 přejmenována na Sudetendeutsche Partei. Jádrem této strany, jejímž vzorem byla nepochybně hitlerovská NSDAP, se stali především bývalí příslušníci Deutsche Nationalpartei a Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei. Tyto strany byly totiž předtím zakázány pro svoji podvratnou činnost proti republice. Konrád Henlein, jinak také v letech 1935-38 poslanec parlamentu, prosazoval cílevědomě svoji iredintistickou a protičesky zaměřenou politiku. Avšak v počátečních letech svojí činností projevoval vůči ČSR alespoň vnější loajalitu a i svá vystoupení halil do hávu oddanosti Československu. Ovšem úměrně tomu, jak rostla Hitlerova moc v sousedním Německu, i Henlein a jeho straničtí druzi postupně odhalovali své pravé úmysly. Od roku 1935 tento politik již celkem otevřeně vystupoval se svými separatistickými plány na autonomii Sudet, což byla průhledná záminka k budoucímu rozbití Československé republiky. Líbivá politika tohoto úspěšného řečníka slavila rok od roku stále větší a větší úspěchy. Po volbách roku 1935 se dokonce SDP stala druhou nejsilnější stranou v československém parlamentu. V této době za touto politicky vlivnou silou stály dvě třetiny hlasů německých občanů v Československu. Politováníhodná je ta skutečnost, že přestože cíle SDP již byly více než zřejmé, nedokázala státní moc této rozbíječské politice učinit přítrž. Dokonce se i mezi československými stranami našly takové, jež s vedením SDP udržovaly čilé kontakty (jednalo se především o agrárníky a slovenské lidovce). Nelze se tedy divit, že tato strana získávala na drzosti. V dubnu 1938 v tzv. karlovarských požadavcích požaduje K.Henlein předání moci v pohraničních oblastech do rukou SDP a v září tohoto roku dokonce jeho příznivci vyprovokovali ozbrojené povstání s cílem připojit toto území k Německu. Tento pokus byl potlačen. 16.9.1938 přistoupila československá státní moc k rozpuštění SDP, ovšem to již byl pozdní krok. Po mnichovské dohodě (5.11.1938) členové SDP stejně přešli oficiálně do NSDAP. Sám Henlein v období let 1938-45 zastával několik nepříliš významných funkcí, alespoň z pohledu významu celé třetí říše. V říjnu 1938 byl jmenován říšským komisařem pro obsazená území Čech a Moravy, v březnu a dubnu zastával funkci šéfa civilní správy v protektorátu Bohmen und Mahren a potom až do konce války byl říšským místodržícím v tzv. Sudetech. Po svém zajetí Američany volil ve své cele v Plzni sebevraždu. Možno říci, že Konrad Henlein byl ztělesněním osudu všech sudetských Němců po připojení tohoto území k říši. Byl pouze mouřenínem v ambicích Adolfa Hitlera a jeho politiky.