V roce 1458 přišel ke španělskému dvoru mořeplavec, který byl přesvědčen, že cestu do Indie přes Atlantik najít lze, a žádal lodě a posádky, aby to mohl dokázat. Jmenoval se Kryštof Kolumbus.
Ital Kryštof Kolumbus se narodil v roce 1451 v Janovské republice, která v té době představovala významné středisko zámořského obchodu. Již od raného dětství Kolumbus toužil po cestování a objevování. V roce 1502 napsal: „Již od nejútlejšího věku se plavím po moři a plavím se dodnes. Je to povolání, které láká všechny, kdo touží pátrat po tajemstvích světa.“ Podnikl řadu menších cest (Island, Madeira…) ještě před tím, než mu po sedmi letech únavného prosazování svého záměru, dal konečně příležitost španělský král Ferdinand a královna Isabela.
Kolumbus vyplul ze španělského Palosu 3. srpna 1492. Posádky lodí Santa Maria, Pinta a Niña tvořilo dohromady méně než sto mužů. Dva měsíce po vyplutí musel Kolumbus změnit směr na Jih, aby zabránil vzbouření námořníků, kteří se obávali, že se nedostanou zpět do vlasti. Změna kurzu a přesvědčivější znamení o blízkosti pevniny povzbudilo námořníky natolik, že byli ochotni v plavbě setrvat ještě další dva dny. A pak, v pátek 12. října 1492 zvolal námořník na palubě Pinty: „Tiera!“ (země!).
Po té co Kolumbus vstoupil na pevninu a vztyčil prapor přišli cizince přivítat obyvatelé ostrova. Námořníci se podivili, že nemají žádné oblečení a bylo zřejmé, že se nejedná o bohaté lidi z východu. Kolumbus došel k názoru, že jsou na jednou z 1500 ostrůvků u Číny o kterých psal M. Polo a pojmenoval ho San Salvador. Téměř další tři měsíce vedl opatrně své lodě bludištěm útesů a malých ostrůvků. Jedné předvánoční noci Santa Maria ztroskotala u břehů ostrova Haity, který byl pojmenován Hispaniola. Zde Kolumbus zanechal asi 30 mužů a vrátil se zpět do vlasti. Do nově objeveného světadílu podnikl Kolumbus ještě dvě plavby a po stále četnějších stížnostech na způsob jakým vedl kolonii byl zajat a v poutech dopraven zpět do Španělska. Dokonce i tomto ostudném návratu dostal Kolumbus ještě příležitost dokázat, že není ani kriminálník, ani šílenec. 4. plavbu nazval Kolumbus plavbou o vše-věděl, že na jejím výsledku závisí jeho další osud. Atlantik přeplul za 21 dní a vše nasvědčovalo tomu, že by mohl být úspěšný. Avšak Kolumbus neměl štěstí a jeho lodě provázeny řadou problémů ztroskotaly na Jamajce, kde musel protrpět hrozný rok. Zpět do Španělska se dostal až na podzim roku 1504 a záhy se dozvěděl, že královna Isabela umírá.
Kryštof Kolumbus zemřel v Seville 20. května 1506 jako bohatý muž. Uznání po kterém tak toužil a které by si tolik zasloužil se však nedočkal. Nejprve byl Kolumbovi vybudován skvostný hrob v sevillské katedrále, od roku 1556 do roku 1795 odpočívalo jeho tělo v Santo Domingu a byl jeho popel převezen domů do jeho milovaného Janova.
+zajímavost:
Námořníci byli vystaveni řadě nebezpečí. Hrozila jim smrt při bouři a ztroskotání i smrt hladem a žízní. Čím delší byla plavba, tím pravděpodobnější bylo úmrtí následkem vážných onemocnění, z nichž nejčastější byli kurděje, způsobené nedostatkem čerstvého ovoce a zeleniny, ale i tyf ze závadné vody. Hrozila jim také otrava zkaženým jídlem, „krysí horečka“, způsobená kousnutím hlodavců, a skvrnivka, kterou roznášela mračná vší žijících na špinavých tělech námořníků.
28. prosinec 2012
4 198×
525 slov