Milan Kundera

*1. 4. 1929 Brno

Básník, dramatik, prozaik, esejista a překladatel.

Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Jeho otec, Ludvík Kundera, byl významný hudební pedagog, klavírista a rektor JAMU. Je bratrancem básníka, překladatele, dramatika a kritika Ludvíka Kundery, který ovlivnil svými kontakty se surrealismem a Skupinou 42 jeho básnické počátky. Už od chlapeckých let se učil hře na klavír u svého otce, později studoval také hudební kompozici. Maturoval v roce 1948 na brněnském gymnáziu. Po dvou semestrech na FF UK, kde studoval literární vědu a estetiku, přešel na FAMU. Studoval nejdříve filmovou režii a pak scenáristiku u M. V. Kratochvíla. Absolvoval v roce 1952 a v témže roce začal na FAMU vyučovat světovou literaturu – zprvu jako asistent, od roku 1958, po obhájení teoretické práce o V. Vančurovi, jako odborný asistent a od roku 1964 jako docent. V roce 1948 vstoupil do KSČ, odkud byl v roce 1950 společně s J. Trefulkou vyloučen pro „protistranickou činnost“. Roku 1956 mu bylo obnoveno členství a 1970 byl opět vyloučen. Z jeho veřejných vystoupení dosáhl největšího ohlasu projev na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967. Od roku 1975 žije v emigraci ve Francii, kde nejprve vyučoval na universitě v Rennes, pak na École des Hautes Études v Paříži. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění v roce 1979 byl zbaven státního občanství, dva roky poté získal občanství francouzské. Před svým odchodem do ciziny publikoval v českých periodikách: Blok, Kulturní politika, Nový život, Literární noviny, Host do domu, Literární listy aj. Dnes žije v Paříži a v zahraničí přispívá do časopisů Nouvel Observateur, Le Débat, L’Infini, L’atelier du roman, Vuelta a Témarit.

TVORBA MILANA KUNDERY:
„Dříve, než budeme zapomenuti, budeme proměněni v kýč.
Kýč je přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím.“

Poezie:
Člověk zahrada širá (1953)
Poslední máj (1955)
Monology (1957)
Drama:
Majitelé klíčů (1962)
Ptákovina (1969)
Jakub a jeho pán (1975)
Povídky:
Směšné lásky (1963)
Druhý sešit směšných lásek (1965)
Třetí sešit směšných lásek (1968)
Romány:
Žert (1967)
Život je jinde (1979)
Valčík na rozloučenou (1979)
Kniha smíchu a zapomnění (1981)
Nesnesitelná lehkost bytí (1985)
Nesmrtelnost (1990)
Pomalost (1995)
Eseje:
Umění románu. Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou (1960)
L’art du roman = Umění románu (1986)
Les testaments trahis = Zrazené testamenty (1993)
Filmy natočené podle Kunderových předloh:
Nikdo se nebude smát (1965, r. H. Bočan)
Žert (1968, r. J. Jireš)
Já truchlivý bůh (1969, r. A. Kachlík)
Nesnesitelná lehkost bytí (USA, 1987, r. P. Kaufman a J. C. Carrière)

POEZIE:
Člověk zahrada širá (1953) – básnická prvotina, pokus o zjednodušený výklad lidské osobnosti – člověk je „košatý“, složitý a nedá se vytvarovat podle určitého vzoru
Poslední máj (1955) – dobově laděná poema o Juliu Fučíkovi
Monology (1957) – milostná poezie o kritických momentech ve vztazích mezi mužem a ženou

PIHA
Nádherná piha po tváři ti pluje!
Ach ne, ach ne . . .
To tvoje krása
zlatý talíř nad krám vyvěšuje.

MYŠLENKY
Tvé myšlenky jsou dobrodružné děti,
jež rozprchnou se bůhvíkam.
Já jak bláznivá chůva
po druhé straně plotu
za nimi marně utíkám. (Monology, 1957)

DRAMA:
Majitelé klíčů (1962) – absurdní drama z doby 2. světové války
Děj se odehrává v jedné hodině. Mladý muž Jiří žije se svou manželkou u rodičů. Jednoho dne je přijde navštívit žena, která spolupracuje s Jiřím v odboji a potřebuje pomoc. Vtom vstoupí domovník – udavač Ţ je třeba se ho zbavit, a tak ho Jiří zabije. Nastává problém, jestli má Jiří odejít, zachránit se pro odboj a tak „odepsat“ rodinu nebo se má obětovat a uchovat si možnost zachránit rodinu. Po dlouhém rozhodování nakonec zvolí první možnost.

Ptákovina (1969) – groteskní absurdní hra o moci a sexu ze školního prostředí, dva příběhy
Ředitel školy namaloval na tabuli neslušný obrazec. Komise vyšetřuje, kdo to udělal, a nakonec najde žáka, který se přizná. Vystoupí postava „předsedy“, který tlačí na ředitele, aby tělesně trestal žáky i učitele. Ředitel se „předsedovi“ přizná, ale předseda mu nevěří, protože si myslí, že ředitel má něco se žákovou matkou, a proto ho chce z toho vytáhnout.
Předseda má milou Růženu, ale není si jistý, jestli mu bude věrná. Pověří proto ředitele, který je vyhlášený sukničkář, aby Růženu „otestoval“. Ředitel to udělá, ale jen proto, že chce „předsedu“ ponížit. Růženě se to však zalíbí a vyžaduje ho i nadále (dokonce ho vydírá pomocí magnetofonového pásku, kde se nelichotivě vyjádřil o „předsedovi“).

Jakub a jeho pán (1975) – variace na Diderotův román Jakub fatalista, milostné historky sluhy Jakuba, jeho pána a Madam de la Pommeroye

POVÍDKY:
Směšné lásky (1963)
Druhý sešit směšných lásek (1965)
Třetí sešit směšných lásek (1968)
- celkem 10 povídek ve třech sešitech, příběhy o milostných vztazích, motivy nevydařených žertů, které se člověku vymknou z rukou ŕ člověk není schopen zvládnout život
- přeloženo do francouzštiny, italštiny, angličtiny a slovinštiny
Já truchlivý Bůh
Falešný autostop

ROMÁNY:
Žert (1967) – groteskní příběh o malém žertu a nevydařené pomstě
Hlavní hrdina Ludvík Jahn se po 15 letech vrací do rodného města na slavnost Jízdy králů. Ve vzpomínkách si vybavuje svůj život, bývalé lásky i nepřátele. Z městečka tehdy odjel na fakultu, kde se stal členem komunistické strany. Své dívce Markétě, idealistické svazačce, pošle na stranické školení pohlednici se slovy: „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí! Ať žije Trockij! Ludvík.“ Vše napsal jen proto, aby ji ranil a šokoval. Dívka však pohled předá stranické organizaci, svazáci uspořádají soud, kde ho zradí i jeho přítel Pavel Zemánek, a Ludvík je vyloučen ze strany i z fakulty. Poté je nucen nastoupit na vojnu u PTP, kde stráví pět let nucených prací. Prožívá další lásku, tentokrát k plaché Lucii. Po čase je rehabilitován, a přestože díky svému příteli Kostkovi začne pracovat jako vědecký pracovník, neustále se probírá vlastní minulostí. Když jednoho dne zjistí, že redaktorka Helena, která s ním vede rozhovor, je žena bývalého přítele Pavla, rozhodne se mu pomstít tím, že Helenu svede. Plán se sice podaří, ale mine se účinkem, protože Pavel má už dávno milenku a chce se dát rozvést. Když Helena všechno pochopí, pokusí se o sebevraždu. Ta se však změní v trapnou frašku, protože zamění sedativa za projímadlo.

Život je jinde (1979) – román o deformaci člověka zdeformovaným revolučním ideálem (dokončen roku 1970, česky vyšel až v roce 1979 v Torontu)
Hlavním hrdinou je mladý tuctový básník Jaromil, matčin mazlíček, který se nedovede zařadit do reálného světa. Jeho lyrická naivita způsobí, že se nadšeně ztotožní se systémem - po únoru 1948 začne spolupracovat s StB a stane se bezohledným udavačem.

Valčík na rozloučenou (1979) – tzv. „lázeňský román“, který vypovídá o situaci v Československu těsně před rokem 1968, o životě plném intrik a neuvěřitelných náhod, o povrchnosti v mezilidských vztazích, vypočítavosti a sobectví
Bývalý politický vězeň Jakub se rozhodne emigrovat. Před odjezdem se zastaví v lázních, kde se léčí ženská neplodnost, aby se rozloučil se svým přítelem gynekologem Skálou. Setkává se tam s lázeňskou sestrou Růženou, která čeká dítě se slavným trumpetistou Klímou. Chtěla by se za Klímu provdat, ale ten o tom nechce ani slyšet. Jakub zamění tablety v tubě a zaviní tak její smrt. Neví o tom, a tak z Čech odjíždí z iluzí o své nevině.

Kniha smíchu a zapomnění (1981) – sedm zdánlivě samostatných příběhů, které spojuje téma smíchu a zapomnění
Česká emigrantka se usadí ve Francii a nemůže se stýkat se stýkat se svými příbuznými v komunistickém státě. Nakonec se dostane na rajský ostrov, do komunity dětí, která připomíná totalitní režim. Důraz je kladen na filozofické úvahy: problém vymazávání důležitých historických událostí z paměti národa (představiteli jsou Gustav Husák = „prezident zapomnění“ a Karel Gott = „idiot hudby“).

Nesnesitelná lehkost bytí (1985) – filozofický román o problémech vnitřní a vnější svobody, a odpovědnosti za sebe i druhé
Kniha je příběhem dvou párů: pražského neurochirurga Tomáše, jeho ženy servírky Terezy, malířky Sabiny a učitele France.
Tomáš otiskne v literárním časopise článek, v němž píše o vině komunistů na katastrofálním stavu národní existence, a proto je nucen po srpnových událostech roku 1968 opustit Československo. Emigruje se svou druhou ženou Terezou do Švýcarska, kde se mu rýsuje skvělá budoucnost. Tereza však není schopna v cizině žít, vrací se zpět do Čech a brzy jí následuje i Tomáš. V Praze odmítne odvolat své postoje v článku, je zbaven místa v nemocnici a začne pracovat jako myč oken a výkladních skříní. Společně s Terezou se přestěhují na venkov, v přesvědčení, že se vyhnou nátlaku policie, ale oba tragicky zahynou při havárii nákladního auta.
Druhý pár tvoří vysokoškolský učitel Franc a česká malířka Sabina, jedna z Tomášových intimních přítelkyň. Sabina emigruje do Curychu, ale na západě našla novou prázdnotu, protože jí nikdo nerozuměl. Po odchodu Tomáše zpět do Prahy se seznámí s Francem, ale je neschopná zbavit se vnitřního neklidu a navázat trvalý vztah, a tak od něj dochází. Odmítá Francovy politické názory. Žít pro ni znamená vidět, ale vidění je podle ní ohraničeno silným světlem a totální tmou. Franc rozchod těžce nese a později umírá v Kambodži na následky loupežného přepadení

Nesmrtelnost (1990) – postmoderní román o ohlupující povrchnosti a podstatě lidského bytí, je založen na prolínání reality a fikce; sedmidílná kompozice; v roce 1991 – cena za nejlepší literární dílo přeložené do angličtiny v r. 1990

POUŽITÁ LITERATURA:
Kolektiv autorů: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Brána 1995
Kolektiv autorů: Panorama české literatury, Rubico 1994
Vladimír Prokop, Přehled české literatury 20. století, O. K. – Soft 1998
Milan Kundera, Monology, Československý spisovatel 1964
Milan Kundera, Směšné lásky
Milan Kundera, Žert
Milan Kundera, Valčík na rozloučenou