T.G Masaryk

Československý státník, první prezident Československé republiky. (Přijaté jméno Garrigue bylo příjmením jeho manželky.) Narodil se jako syn kováře 7. 3. 1850 v Hodoníně, zemřel 14. 9. 1937 v Lánech.

Na vídeňské universitě dosáhl Masaryk doktorátu filozofie (1876), docentury (1879) a roku 1882 byl jmenován profesorem na České Karlově universitě v Praze. Postupně se stal uznávaným vůdcem tzv. realistického křídla české buržoazní politiky, zejména díky redaktorství v časopise Atheaneum /1884/ a od roku 1887 v listě Čas, orientovaném na širší veřejnost. Téhož roku založil Masaryk politickou skupinu realistů, působící nejprve ve staročeské, později v mladočeské straně, za kterou byl roku 1891 zvolen do říšské rady a českého sněmu; roku 1893 se mandátů vzal. Založil revui Naše doba (1894), kam přispíval. Získal značný vliv zejména na mládež bojem proti konzervativním postojům v antisemitské kampani (tzv. hilsneriádě), sporech o Rukopisy (královédvorský a zelenohorský), podporou některých požadavků dělnictva a polemikou s klerikalismem (= prudce vedenou výměnou názorů s představiteli směru, který prosazuje roli katolické církve a duchovenstva v politickém a kulturním životě). Zároveň však vystupoval proti marxismu a myšlence revoluce a odmítal materialistický pohled na dějiny, zejména ve svém spise Otázka sociální (1898), který se stal základem reformismu české sociální demokracie. Roku 1900 spoluzakládal T.G. Masaryk Českou stranu lidovou (později realistickou a roku 1905 pokrokovou), kterou v letech 1907 a 1911 zastupoval v říšské radě. Po vypuknutí 1. sv. války emigroval. Roku 1916 se stal předsedou Národní rady československé v Paříži a organisátorem odboje v emigraci s cílem zřízení samostatného československého státu. Připravil půdu pro založení českoslov. legií v Rusku a zasadil se o jejich zařazení proti sovětské republice.

Po ustanovení Československé republiky, na němž měl velký osobní podíl, byl T.G.M. zvolen 14. 11. 1918 jejím 1. prezid. a pak znovu v letech 1920, 1927 a 1934.

Po celý život se zabýval problematikou nábož. přesvědčení, morálky a etiky. Měl podíl na akcích usilujících o potlačení revolučního dělnického hnutí. Dne 14.12.1935 se T.G.M. funkce prezidenta ze zdravotních důvodů vzdal.

Zdroj: Kdo je kdo (1979), Jiří Tomeček