Thomas Alva Edison

Vzpomínku na největšího objevitele všech dob je možno uvést jeho vlastním výrokem o genialitě: "Co je to genialita? Jedno procento inspirace a 99 procent lopoty!". Edison, největší vynálezce všech dob zemřel 18. října 1931 ve 3 hodiny 27 minut. Prezident T. G. Masaryk o něm 19. října 1931 řekl „ Zdá se, že velcí duchové umírají v noci, když země klidně oddychuje, když svět spí". Smrtí genia geniů a objevitele Edisona se zabýval také náš básník Josef Hora a tehdy o něm napsal: „Hmota ustupovala před jeho jménem a vydávala mu své tajemství ...".

Edisonové pocházeli z Holandska a neklidné časy v rozbouřené Evropě kolem roku 1730 vypudily jednoho jejich předka za moře do Ameriky. Malý Thomas se narodil manželům Edisonovým jako třetí dítě v Milanu ve státě Ohio dne 11. února 1847. Jméno dostal podle svých dvou kmotrů - Thomase a Alva. Chlapec už jako dítě snadno chápal a přímo hltavě všechno četl. Do školy chodil jen tři měsíce, pro jeho silnou vadu sluchu jej pak učila doma jeho matka. Brzy pak našel zálibu v chemii. V domě, kde bydleli, si ve sklepě zřídil svojí malou laboratoř. Na nákup chemikálií si vydělával prací. Už jako devítiletý rozvážel zeleninu do domu, pak prodával ve vlaku noviny. Ve 13 letech vydával vlastní noviny pod názvem „Weekly Herold" (Týdenní hlasatel). V 15-ti letech se naučil od přednosty stanice Mount Clemens telegrafovat tak, že předčil i nejhbitější telegrafisty na trati. Chemii tehdy vystřídala láska k elektrotechnice a telegrafii. Jeho prvním vynálezem vůbec byl zvláštní přístroj, který spojil s hodinami a ten každých 30 minut sám vysílal. Přístroj pak našel uplatnění, a to nejen v telegrafii. Jako telegrafista jezdil napříč Amerikou celé 4 roky. Ve svých 21 letech, tedy roku 1868, přešel do služeb telegrafní společnosti Western Union. Tehdy přišel na myšlenku sestrojit přístroj pro rychlé zpracovávání volebních výsledků a jejich lepší posílání telegrafem. Přístroj patentoval a ten mu vynesl prvních 40 tisíc dolarů. Roku 1869, ve svých 22 letech, odjel do New Yorku a založil tam svou vlastní firmu na vynálezy a výrobu, stal se také ředitelem společnosti, jež prodávala přístroje na sdělování kursu zlata. Jeho objevy se rodily jeden za druhým. Nejprve zdokonalil duplexní telegrafii tak, že bylo možno současně posílat 2 telegramy. Poté pak dokonce 4 telegramy (kvadruplexní telegrafie). Tehdy se také začal zabývat zlepšením psacího stroje.

Z objevů poslední třetiny 19. století je určitě důležitý rok 1875. Tehdy byl objeven telefon. Prakticky objev provedli současně hned dvě osoby, vedle Thomase Edisona ještě Angličan Abraham Graham Bell, který sdělování mluveného slova na dálku řešil už tři roky a svůj vynález si dal patentovat pouze o 2 hodiny dříve než Edison. Bell sloučil mikrofon a reproduktor, který se při hovoru klade k uchu, v jeden celek. Šlo o velmi primitivní přístroj, kterým se ani nedalo telefonovat na velké vzdálenosti. Ale byl to vynález své doby. Edison na to šel dořešením mluvení proti náležitě přizpůsobenému uhlíku. U telefonu se to pak projevovalo chvěním a také vydáváním zvuku. V souvislosti s objevem telefonu před 130 lety patří Edisonovi ještě jedno prvenství. Poprvé řekl do mikrofonu své HALÓ! Tedy anglicky HALLOO! Vzpomeňme si při každodenním telefonování dnes, že slůvko na začátku rozhovoru - haló! - je rovněž objev Edisona. Přestože firmy tehdy nabídly Edisonovi za vynález telefonu 100 tis. dolarů, Edison přístroj neprodal. Později je se jménem Edisona spojen objev fonografu (1877), tj. provedení zápisu či záznamu slova do voskového válce přístroje. Dne 21. října 1879 se díky Edisonovi rozhořela v jeho laboratoři v Menlo Parku první žárovka, která nahradila do té doby známou obloukovou lampu. Za objev žárovky, rozdělení elektrického proudu do jednotlivých domácností a za měření spotřeby proudu u odběratelů dostal Edison 10 milionů dolarů. Ve svém posledním tvůrčím období se Edison, mimo jiné, pokoušel o vynálezy pro zachování (konzervaci) pohybu pro budoucnost a vynalezl kinetograf, předchůdce dnešního filmového přístroje. Poté vynalezl i kinematograf, tj. promítací filmový přístroj.

Zde je zajímavé ještě jedno datum - je to rok 1882, kdy inženýr vyslaný Edisonem k nám do Brna provedl 1. instalaci elektrického osvětlení v celém objektu v prostorách městského divadla v Brně. Brněnské divadlo se tak díky Edisonovi a radním města Brna stalo prvním na světě s úplnou a trvalou instalací. Datum se stalo historické nejen pro Brno a Moravu vůbec. Na osvětlené brněnské divadlo se pak 13. září roku 1911 přijel do Brna podívat sám Edison se svým průvodem ve třech automobilech cestou z Prahy. Za svůj plodný život, tj. zhruba od roku 1869 do roku 1910 získal se svými četnými spolupracovníky 1328 patentů na nejrůznější vynálezy, a to není počítáno sta různých zlepšení, jež si patentovat nedal. Říká se, že každých 11 dnů svého života vynalezl něco nového. Thomas Alva Edison zemřel 18. 10. roku 1931 ve West Orange ve státě New Jersey. Na jeho počest byly 21. 10. 1931 zhasnuty v USA všechna světla a žárovky.

Z vynálezů Edisona: sčítač hlasů (1848), tiskací telegraf (1869), psací stroj (1871), duplexní a automatický telegraf, telefon (1875), uhlíkový reostat (1876), rozmnožovací stroj, fonograf (1877), mikrofon (1878), žárovka (1879), regulátor elektrických strojů, elektrická lokomotiva, elektroměr, magnetický třídič rud (1880), elektrické dynamo (1881), elektrická centrála (1882), pojistka (1885), kinematograf (1891), elektrický akumulátor (1900), elektromobil (1902), rotační cementářská pec (1903) a vrtulník (1908).