Životopis J. A. Komenského

1592
28. března se narodil v nivnici. Jeho otec Martin Komenský byl synem Jana Segeše, fojta v Komni.

1604
Martin i jeho žena Anna, Janova matka, zemřeli rychle za sebou v Uherském Brodě. Od jejich smrti žil sirotek ve Strážnici u své tety, otcovy sestry Zuzany, provdané za Martina Nohála.

1605
v květnu vypálili Bočkajovci Strážnici. Komenského se ujali poručníci v Nivnici.

1608
přišel šestnáctiletý Komenský na žerotínskou latinskou školu do Přerova. Jako „mládenec“ určený jednotou bratrskou k přípravě na kazatelské povolání dostal jméno Amos.

1592
polský král Zikmund Vasa vstoupil na švédský trůn.

1598
skončila španělská intervence ve Francii. Jindřich IV. Vydal edikt nantský, zaručující náboženské svobody hugenotům.

1599
byla česká kancelář na nátlak papežského nuncia zbavena nekatolických zemských úředníků.

1600
byla založena akciová Východoindická společnost v Amsterdamu.

1602
obnovil Rudolf II. Mandát proti jednotě bratrské.

1603
vznikla koalice katolických knížat v říši, tzv. Liga.

1604
sedmihradský magnát Štěpán Bočkaj povstal proti Habsburkům. Ovládl Slovensko a jeho „hajduci“ pronikli na Moravu.

1608
se sjednotila protestantská knížata v Unii. Stavové uherští, rakouští a moravští uzavřeli konfederaci.
Do čela Moravy se dostal Karel starší ze Žerotína.
Rudolf II. Postoupil Uhry, Moravu a Rakousy Matyášovi.

 

 

1609
byl Rudolf II. Donucen vydat majestát, zaručující náboženskou svobodu zastáncům České konfese z 1575.
Španělsko uzavřelo příměří se severním Nizozemím.

1611
se zapsal na Johanneum, nassavskou akademii v Herbonu.

1612
začal sestavovat slovník Poklad jazyka českého.

1613
zakončil herbornská studia dvěma tištěnými rozpravami : Problemata miscellanea a Sylloge quaestionum contoversarum. O prázdninách navštívil Nizozemí, zvláště Amsterodam. Přes Marburk došel do Heidelberku, kde se stal posluchačem bohoslovecké fakulty.

1614
ukončil v lednu heidelberské studium teologickou disputací. Se získaným rukopisem Koperníkova díla O obězích nebesklých sfér se pěšky vrátil přes Norimberk a Prahu na Moravu.
Stal se správcem přerovské školy, z níž vyšel.
V Praze byla vytištěna jeho Pravidla snazší mluvnice (Grammaticae facilioris praecepta).

1615
napsal spis O andělích. Dnes nedochovaný.

1616
se stal ordinací na dubnovém synodu v Žeravicích bratrským knězem. Zahájil práce na encyklopedickém Divadle veškerenstva věcí a pomýšlel na Theatrum Scripturae.

1617
napsal Retuňk proti Antikristu. Nedochovalo se jeho latinské vylíčení příběhů žerotínského rodu a dějin Moravy.

1618
jmwenován počátkem roku správce německého bratrského sboru ve Fulneku a jeho školy.
18. června oddán s Magdalenou Vizovskou z Přerova.

1618
v březnu protestní sjezd české evangelické šlechty proti porušování Majestátu.
23. května pražská defenestrace.

1619
vyšli v Olomouci Listové do nebe.

1619
Ferdinand Habsburský dosedl v březnu na český trůn.
2. května se Morava připojila k českému stavovskému povstání.
19. srpna Ferdinand sesazen, 26. srpna zvolen českým králem Fridrich Falcký.

1620
3. července uzavírá Unie s katolickou Ligou smlouvu o neutralizaci říšského území.
8. listopadu bitva na Bílé hoře.

1621
na jaře obsadilo Fulnek neapolské vojsko v císařských službách. Komenský se od dubna skrývá před pronásledováním zprvu na Moravě, potom v Čechách na brandýském panství Žerotínů.

1621
kapitulace slezských a lužických stavů.
21. června staroměstské popravy a vzápětí konfiskace.

1622
v únoru dopsal a v Praze pak vydal Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, připsané manželce Magdaleně. Ta spolu s dvěma dětmi umírá téhož roku na mor. V říjnu vydal Nedobytelný hrad.

1623
ukončilo tříletou práci na Manuálníku, bibličce, napsal první díl Truchlivého a v prosinci dopsal pod Klopoty u Brandýsa nad Orlicí Labyrint světa, věnovaný vlastníku panství Karlu staršímu ze Žerotína.

1624
napsal Pres boží, druhý díl Truchlivéhop a spis O sirobě.
3. září se podruhé oženil s Marií Dorotou Cyrillovou.

1624
císařský patent z 18. května vypovídá z Čech (od 12. října i z Moravy) evangelické duchovní.

1625
dopsal v Bílé Třemešné na panství Jiřího Sádovského ze Sloupna Hlubinu bezpečnosti.
Přes Lužici a Slezsko došel do velkopolského Lešna zajistit bratrrským vyhnancům útulek. Ve Šprotavě se seznámil s viděními Kryštofa Kottera a překládal je do češtiny.

 

1625
se dotváří protihabsburská koalice spojenectvím Nizozemí, dánsko-norského království a Anglie.

1626
šel do Berlína za Ladislavem Velenem ze Žerotína a dál putoval až do nizozemského Haagu. Uprchlému českému králi Fridrichovi Falckému tam odevzdal opis Kotterových vizí.
Překládá „metrem poetským“ některé žalmy.

1626
se připojuje ke koaličnímu vojsku pod vedením Mansfeldovým sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen (+1629).

1627
v Amsterodamu vyšla tiskem Mapa Moravy pro Velena ze Žerotína, na níž pracoval od roku 1618.
V Branné u Jilemnice ho zaujmou vidění Kristiny Poniatowské.
Studuje v Zámecké knihovně ve Vlčicích.

1627
platí v čechách od 10. května (na Moravě od 1. července 1628) Obnovené zřízení zemské.
Mandátem z 31. července dostává nekatolická šlechta šestiměsíční lhůtu k vystěhování ze země.

1628
odešel počátkem února s rodinou a s K. Poniatowskou do Lešna.

1628
vypovědělo Švédsko císaři válku.

1629
učí v Lešně na vyšší bratrské škole. Příprava učebnic, metodologické a jazykovědné studie jsou už v perspektivě pansofické myšlenky.

1629
se Francie spojuje se Savojskem a Benátkami proti Habsburkům a prostředkuje mír mezi Polskem a Švédskem.

1630
pracoval na souborně pojatém návrhu na obnovu národní výchovy a školství (Ráj církve znovu se rozzelenávající, jinak Ráj český), jehož první část dokončil 1632 s názvem Didactica, tj. umění umělého vyučování.
Přepracoval rozšířenou knihu Lewise Baylyho Practise pietatis, tj. O cvičení se v pobožnosti pravé.

 

 

1630
uzavírá Francie dohodu s Bavorskem.
Valdštejn je odvolán z funkce generalissima císařské armády.
Gustav Adolf se vylodil na Baltu.

1631
dopsal a vydal učebnici latiny Janua linguarum reserata, která záhy získala evropský ohlas.
Kriticky se vyslovil k bezohlednému pudu sebezáchovy v době morových epidemií, nejprve německy: Kurzer Bericht von Pestilenz, o rok později česky.

1631
vítězí 17. září švédské vojsko u Breitenfeldu (blízko Lipska) a spojenecká vojska Sasů vpadají do Čech.
Vzrůstají naděje české emigrace.
Od prosince reaktivovaný Valdštejn vytlačuje Sasy.

1632
Zpráva kratičká o morním nakažení.
Česky vydal výklad o předškolní výchově dětí Informatorium školy mateřské.
Na jaře byl zvolen konseniorem a na podzim seniorem jednoty bratrské a pověřen funkcí písaře. Program obnovy celé církve české vložil do spisu Haggaeus redivivus.
Dopsal Pfysicae ad lumen reformatae synopsis a o rok později vydal v Lipsku.

1632
v květnu se Valdštejn zmocňuje Prahy.
V listopadové bitvě u Lützenu padl Gustav Adolf.

1633
navázal styk se samuelem Harlibem.
Německy vyšlo Informatorium, česky už proslulá Janua – Dveře jazyků otevřené, k níž dopsal Vestibulum. Do latiny začal překládat Českou didaktiku.
Hraběti Rafaelu Leszczyńskému věnoval Hlubinu bezpečnosti k níž připojil traktát Renuntiatio mundi, tj. Výhost světu.

1633
získává Švédsko oporu v říši (heilbronnský spolek).

1634
na latinskou Fyziku z 1632 (kde tři principy poznání: smysly, rozum a písmo) navazuje přípravnými pracemi k pansofickému projektu. Pokračuje v práci na Velké didaktice.

1634
v zářijové bitvě u Nördlingen porážka Švédů císařasko-španělsko-ligistickým vojskem.

 

1635
se poští do polemiky s emigrantem M. Martiniem z Dražova na obranu jednoty.

1635
se květnovým pražským mírem přidaly Sasko a Braniborsko na stranu císaře.

1636
poslal Hartlibovi do Londýna své Praecognita pansophica.

1637
dostal Hartlib k posouzení další pansofický spis. Dal jej do tisku s titulem Conatuum Comenianorum praeludia. V druhém vydání (1639) schválil autor titul Pansophiae prodromus (předchůdce vševědy).
Osyřelým synům hraběte Leszczyńského věnoval spisek o pravé životní moudrosti Faber Fortunae.

1638
se pokouší o dramatizaci vyučovací látky.
Píše hru Diogenes Cynicus redivivus.

1639
následuje hra Abrahamus patriarcha.

1640
má Diogenes premiéru a dvě reprízy. Angličtí přátelé chystají pozvání do Londýna.
Začíná psát Dveře věcí (Janua rerum reserata).

1640
jedná říšský sněm v Řezně o restituci náboženských poměrů k r. 1627 proti švédskému požadavku k r. 1618.
Švédský generál Banér na čas oblehl Prahu a byl odražen.
V Anglii kde od r. 1629 vládl absolutisticky Karel I., zasedá pod tlakem skotské vzpoury nejprve „krátký“ a vzápětí „dlouhý“ parlament.

1641
koncem září přijel do Londýna, o měsíc později dostal pozvání Ludvíka De Geera do Švédska.
Měsíc pozorování stačil na List o Anglii.

1642
dopsal List z Anglie (Studii pansophici in Anglia fautoribus). Reformní návrhy shrnul pro anglické přátele spisem Via lucis (tiskem až 1668).
Sešlo z květnového pozvání do Francie. V létě navštívil Haag a Leiden, hovořil s Descartem. V září ho přijala královna Kristina a jednal s Oxenstiernou.
Na podzim se s rodinou usídlil v Elblagu.

 

1642
Banérův nástupce Torstenson pronikl do Slezska a na Moravu, v červnu jsou Švédové pány Olomouce.
V listopadu porazily Švédové u Breitenfeldu císařské.
Odbojní Valaši navazují spojení se Švédy a počítají s podporou sedmihradského knížete Jiřího Rákócziho, chystajícího se k otevřenému protihabsburskému boji.
Ve Francii umírá 4. prosince kardinál Richelieu, iniciátor pozvání Komenského. Jeho politika sledovala vnitřní i mezinárodní posílení Francie – zesílení ústřední moci a protihabsburskou orientaci.
Elblag je v průsečíku zájmů Švédska, Polska a braniborského kurfiřta.

1643
se pouští do přepracování učebnic latiny. Po rozhovorech s konvertitou Nigrinem píše Poznámky o smíření křesťanů (De dissidentium in rebus fidei christianorum reconciliatione hypomnemata).

1643
dánský král Kristian IV. A Polsko se přidávají k Habsburkům.
Francie zastavuje Španělský nápor vítězstvím u Rocroi.
Oslabení Švédové projevují dočasný zájem o sjednocení protestantů.

1644
polemizuje s kapucínem Valeriánem Magni: Judicium de judicio Valeriani Magni.

1644
začínají mírová jednání v katolickém Münsteru a protestantském Osnabrücku. Švédové porážejí Dány.

1645
pokračuje v polemice jako „Urlicus de Neufeld“ a účastní se interkonfesijních toruňských jednání.
Pracuje na projektu sedmidílného pansofického díla.

1645
pod vedením Torstensonovým pronikají Švédové znovu na Moravu. Vítězí nad císařskými vojsky u Jankova.

1646
dokončuje Methoídus linguarum novissima.

1646
společná ofenziva švédská a francouzská v říši urychluje mírová jednání.

 

1647
vychází v Leidenu Historia persecutionum ecclesiae Bohemicae, původně určená pro anglické martyrologium Johna Foxe.

1648
se v srpnu vrací do Lešna, kde 27. téhož měsíce ztrácí druhou manželku. Ze čtyř dětí jsou Kristina a Alžběta už dospělé, Zuzana pětiletá a Daniel dvouletý. Oporou mu je Alžbětin manžel Petr Figulus.
Úmrtím bratrských seniorů přejímá s Pavlem Fabriciem (+1649) a Václavem Locharem (+1656) hlavní odpovědnost za řízení rozptýlené jednoty.
Spisem Independentia aeternarum confusionum origo se vrací k anglickým zkušenostem. Listem z 11. října důtklivě prosí Oxenstiernu, aby v mírových jednáních nezapomněl na Čechy.

1648
v létě pronikla švédská vojska do Čech, dobyla Pražský hrad a Malou stranu. Podzimnímu útoku se Pražané ubránily a 1. listopadu Švédové odtáhli.
24. října byl v Münsteru a Osnabrücku podepsán kompromisní vestfálský mír, potvrzující suverenitu Nizozemí a upevňující postavení Francie a Švédska. Politické a náboženské poměry ve středoevropských státech upravoval ke stavu z r. 1624.
Padly naděje českých emigrantů.

1649
uzavřel 17. května v Toruni třetí sňatek s Janou Gajusovou.
Čechy zapomenuté vestfálským mírem připomíná předmluvou ke spisu Jana Lasického Historie o původu a činech bratří českých.

1649
v Anglii padla monarchie lednovou popravou krále Karla I. Vůdčí osobností buržoazní republiky je představitel independentů Oliwer Cromwell.

1650
prorocky oslovuje jednotu a celý národ spiskem Kšaft umírající matky, jednoty bratrské. Píše třetí díl Truchlivého.
Na cestě do Blatného Potoku naposledy tajně navštívil vlast. Doživotně ho poznamenalo setkání s vizionářem Mikulášem Drabíkem.
Na čtyři roky se usazuje v Sárospataku jako reformátor sedmihradského školství. Činnost zahájil řečí De cultura ingeniorum.
V říjnu dokončil spis Schola pansophica.

 

 

1651
vysvětlil roli Zikmunda Rákócziho v protihabsburské koalici Tajnou řečí Nátana k Davidovi (Sermo secretus Nathan ad Davidem).

1651
na Západě pokračuje konflikt francouzsko-španělský.
Vzniká první válka mezi Anglií a Nizozemím o námořní dopravu.
Dynastický sňatek sedmihradského knížete Zikmunda Rákócziho s Jindřiškou, dcerou Fridricha Falckého, má přispět švédsko-nizozemské protihabsburské koalici.

1652
přepracovává potřetí soustavu učebnic a pracuje na Obecné poradě o nápravě věcí lidských.

1652
zemřel Zikmund Rákóczi.

1653
vychází zkušební otisk první podoby Orbisu s názvem Vestibuli et Ianuae lucidarium.

1654
se úspěšně prosadila dramatizace Dveří jazyků. Tak vznikla Škola na jevišti (Schola ludus). Analýzou uherské společnosti a politickým povzbuzením Jiřího Rákócziho je Gentis felicitas (Štěstí národa, vytištěné až 1659). Řečí Laborum scholasticorum coronis se rozloučil s potockou školou a v červnu se vrátil do Lešna.

1654
přestoupila švédská královna Kristina ke katolictví a vzdala se vlády ve prospěch Karla X. Gustava, synovce Fridricha Falckého. Nový král řeší soupeřství s Polskem válečným konfliktem.

1655
dokončuje třetí díl Obecné porady (Pansofie). Obdiv i rady k státnické moudrosti novému švédskému králi vyjadřuje formou chvalořeči: Panegyricus Carolo Gustavo. Válkou ohroženým měšťanům Lešna je určen Boj s Bohem modlitbami.

1655
švédsko-polská válka zvyšuje naděje emigrantů na vtažení Habsburků do konfliktu a posílení protihabsburské koalice cromwellovskou Anglií.

1656
je koncem dubna Lešno vypáleno. Komenský přišel o majetek, knihovnu a nejvzácnější vlastní rukopisy. Zachránil se útěkem do Slezska. V létě se přes Brieg dostal do Hamburku, kde vypsal Lesnae excidium (Zkázu Lešna).

PřijaL pozvání do Amsterodamu, kam se přes Groningen dostal koncem srpna. Od prosince získává z rozhodnutí městské rady pravidelný příjem a dotace na dokončení didaktických a pansofických spisů.

1656
je polskými katolickými sedláky vypáleno Lešno.

1657
na Nový rok věnuje amsterodamským konšelům nové vydání Schola ludus. Vydává Latinitatis schola triclassis (Vestibulum, Janua, Atrium), napsané v Sárospataku, Lexicon atriale latino-latinum a Comenianae linguarum methodi synopsis, zaměřené na vyučování latině.
Začíná vydávat Opera didactica omnia I – IV (Veškeré spisy didaktické), věnované amsterodamské městské radě, a první díly De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských).
Soubor revelací Lux in tenebris (Světlo v temnotách) vzbudil polemický ohlas.

1658
dokončil v lednu čtvrtý svazek Veškerých spisů didaktických. V Norimberku vydal Orbis pictus (Svět v obrazech) a v Amsterodamu Vestibulum rerum et linguarum pro nejmenší děti.
Lešenským vyhnancům byl určen Manuálník biblického čtení, zničený v prvním nákladu požárem.

1658
zemřel 3. září Oliwer Cromwell, spojující od r. 16553 jako lord protektor Anglie ve své osobě nejvyšší státní a vojenskou funkci.
(Mluvčí sociniánů v Amsterodamu Daniel Zwicker vydal svůj irenický spis.)

1659
se vrátil ke studiím fyziky (Disquisitiones de caloris et frigoris natura) a polemizoval s přírodní fylozofií Descartovou (Cartesius…eversus).
Obranou přilnutí k proroctví je Historia revelationum.
Český notovaný Kancionál z amsterodamské tiskárny v Komenského redakci, s jeho původní i překladatelskou písňovou tvorbou.
Pouští se do teologických polemik apologií Vindicatio famae et conscientiae Johannis Comenii a v návaznosti na starší práce zahajuje zápas se sociniány. Hájí trojiční dogma a jeho Ježíšovo božství (De questione utrum Dominus Jesus propria virtute a mortuis resurrexit).

 

 

1659
je Anglie v nebezpečí nové občanské války.
Válečné soupeření Francie se Španělskem po vestfálském míru končí vítězstvím Francie.
(Mikuláš Arnold vydal polemiku s revelační teologií Komenského a nepřímo ji obvinil ze zkázy Lešna.)

1660
vydal čtvrtý díl Truchlivého (Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře) a pokračoval v polemice se sociniány (De irenico irenicorum admonitio).
Informací o českých bratřích pro anglické přátele je De bono unitatis et ordinis, obsahující i Ratio disciplinae a Brevis historiola ecclesiae Slavonicae, s věnováním Karlovi II.

1660
prostředkuje Francie uzavření míru, jímž končí pětiletá válka švédsko-polská.
Generál Monk se svou armádou vstupuje do Londýna a otevírá cestu restauraci Stuartovců. Na anglický trůn nastupuje Karel II. Stuart.

1661
píše příručku k vyvrácení socinianismu (Socinianismi speculum).
Fulneckému sboru věnuje nově formulovaný katechismus (Die uralte christliche Religion) a koncem roku chronologicky řadí vlastní bibliografii (Epistola ad Montanum).

1661
umírá ve Francii kardinál Mazarin a vlády se ujímá absolutisticky Ludvík XIV.

1662
připravil k tisku bratrskou konfesi z 1584 (Confessio aneb počet z víry) a doplnil Dalším napomenutím roztýleným ostatkům jednoty.

1663
nahradilo lešenskou ztrátu druhé vydání Historie o těžkých protivenstvím církve české. V konečné úpravě vyšel Labyrint světa a ráj srdce.
Prorocky oslovuje německou veřejnost (Letzte Posaun über Deutschland) a pokouší se literárně ovlivnit řezenskou poradu říšských knížat.

1663
vypukl v Amsterodamu mor.
Turci pronikají přes Uhry na Moravu a ohrožují vnitřně roztříštěné Německo.
V Řezně zasedá „věčný“ říšský sněm.